Studénka - Bylo tři čtvrtě na osm, když nádražní ulicí ve Studénce otřásla ohromná rána. "Jako když spadne bomba. Zrovna jsem snídal. Ale hned jsem vyběhl ven a vidím mraky černého dýmu," popisuje důchodce, který bydlí jen pár set metrů od železniční stanice ve Studénce.
Ještě blíž to má k přejezdu, kde ve středu ráno smetlo pendolino polský kamion, který zůstal stát mezi závorami.
"Když jsem sem doběhl, ležela na přejezdu jen kabina, celý návěs smetl vlak s sebou. Z nádraží jsem slyšel hrozný rámus, tady hořely koleje, jak chytla nafta z kamionu," popisuje, zatímco pár metrů od něj jeřáb odklízí trosky nákladního auta, jehož řidič podle drážní inspekce nehodu zavinil.
Okolo jsou poházené kusy vozu a velké válcované plechy, které na návěsu převážel, jen kabina vozu vypadá podivně nedotčená. Chybí jí náprava a spodek, jinak je celá. King of the Road, "Král silnic", má napsáno nade dveřmi.
Řidič neutekl, byl v šoku
"Říkali, že řidič utekl, ale není to pravda. Byl tady, vypadal v šoku, pak přijela policie a zatkla ho," popisuje důchodce.
"Mezi výstražnými světly a stažením závory je 44 sekund, bývám tu celý život a mám to spočítané. Závora je dole ve stejný moment, kdy tamhle vyjíždí vlak ze zatáčky. Pak to jsou vteřiny, než dojede sem," dodává.
Při nehodě zahynuli tři cestující. Další těžce zranění byli přepraveni do ostravské nemocnice. Zraněno bylo celkem 17 lidí a škoda se podle Českých drah vyšplhá k téměř 160 milionům korun.
Polský řidič by za obecné ohrožení mohl jít až na deset let do vězení. Na přejezd najel v momentě, kdy už blikala červená světla. Vzápětí ho na kolejích uvěznily závory. Místo aby je prorazil, popojel jen o pár metrů. A pak došlo ke srážce, ukázal záznam z kamery na přejezdu.
"Byla jsem zrovna venku, když to pendolino jelo. Bylo to hrozné, kolem plno kouře, kola odlétala, jak vlak po betonových pražcích válel nápravu kamionu. Pendolino nebylo přes ten dým pořádně vidět," popisuje Erika Kovalíková.
Měl prorazit závoru
Bydlí přímo u trati, na dráze 26 let pracovala. "Vlak poničil i nástupiště, jak s sebou táhnul trosky. Kdyby tam někdo stál, bylo by mrtvých víc. Lavička, na které sedávají lidé, je utržená, zeď výtahu rozpáraná. Kdyby řidič zkusil prorazit závoru, nebylo by tolik škody,“ posteskla si.
Poničený vlak ověšený troskami kamionu ujel ještě necelý kilometr, než se zastavil na konci 2. nástupiště. "Viděl jsem, jak pendolino tlačilo valník a plechy létaly. V tu chvíli vyskočil řidič z kabiny, začal pobíhat okolo jako blázen. Náklaďák rozmetaný, kabina byla na zemi. Potom nastoupil zpátky do kabiny a zůstal tam,“ doplňuje k dnešnímu ránu Karel Pasteřík, který bydlí přímo u místa středeční nehody.
"My bojujeme za to, aby tu byl nadjezd. Už tu měl být dávno, když je tu koridor a vlaky tu projíždí rychle. Kamery nepomůžou, i když je kontrolovaný, bude pořád nebezpečný. Za chvíli to tu bude znova, je to jen otázka času," je přesvědčený Pasteřík.
Sám prý už několikrát pomáhal auta z přejezdu vyprošťovat. "Nejsou to jen Poláci, i naši kamioňáci jezdí přes závory. Oni si myslí, že to stihnou, a pak projedou přes závory. To je každou chvíli, jednou si tu sedněte a můžete počítat, kolik aut projede na červenou," říká.
Studénka je nejmladší město v novojičínském okresu, vznikla teprve v roce 1959. Za těch několik desítek let vlaky spoluvytvářely její historii. Podle vývěsky, která vítá návštěvníky města na hlavním nádraží, dostala Studénka statut města díky místní vagónce a dnes je prý perspektivním dopravním uzlem na tranzitním železničním koridoru.
Tragédie po sedmi letech
Vagony bohužel přinesly Studénce i tragické momenty. Středeční nehoda probudila v místních bolavé vzpomínky na srpen roku 2008, kdy asi kilometr odsud zhasl na železnici život osmi lidí. Vlak EC Comenius tehdy narazil do trosek silničního mostu, jenž se několik sekund předtím zřítil na koleje.
Přes devadesát lidí bylo zraněno, nehoda se do dějin české železnice zapsala jako jedna z nejhorších.
Stejně jako celá Studénka si sedm let starou tragédii pamatuje i prošedivělý důchodce, který bydlí u trati. "To bylo strašné. Vezl jsem zrovna synovi na kole nějaké doklady do fabriky, pod mostem podél kolejí vede stezka. Dorazil jsem tam zároveň se záchranáři. Ještě jsem dával přednost sanitce a pak jsem uviděl ten vykolejený vlak," ukazuje od přejezdu směrem na západ.
U nehody byl tehdy i Karel Pasteřík, proto v něm středeční neštěstí kromě rozhořčení nad nebezpečným přejezdem probouzí i smutné vzpomínky.
"Spadlo mi to před nosem. Padesát metrů přede mnou. Pomáhal jsem z vlaku vytahovat raněné... Víc už o tom nechci mluvit," zahání Pasteřík bolavé připomínky srpnové nehody.
"Snad už jsme si svůj díl neštěstí vybrali," dodává jedna z poblíž stojících žen, zatímco jeřáb odklízí z přejezdu oranžovou kabinu kamionu.
